It is most likely that I will die next to a pile of books I was meaning to read. (Lemony Snicket)

pátek 31. května 2013

31.5.2013

Mám za sebou perný měsíc. Byla jsem poslední týden tak vyšťavená ze všech událostí kolem zkoušek a odevzdávání bakalářky, že až teď mám trochu energie a chuti něco napsat.
Asi v souladu s mou náladou bylo i počasí dost strašné, na prvního máje poprchávalo a bylo zamračeno, ale měli jsme s Davidem naplánovaný piknik, tak jsme se nenechali rozhodit, přibalili flašku medoviny navrch a vyrazili do parku k přehradě piknikovat a chlastat.
Měla jsem v plánu začátkem května udělat zkoušku z literatury 19. století, která mi už dva roky visela v SISu nesplněná. Jenže pak nám přijel na víkend do Ostravy bratránek s přítelkyní, takže zkoušku jsem si odsunula na neurčito. Nicméně jsme se ségrou protáhly návštěvu Vítkovicema (kde jsem nikdy nebyla), kavárnou Daniel a ostravskou zoo (kde jsem byla asi dvakrát v životě). Velmi přínosné pro všechny zúčastněné.

Vítkovice
Stodolní jsme kvůli špatnému počasí odložili na léto a v sobotní večer vyrazili kalit s celou rodinkou na Májovou Plesnou, což je místní vesnická akce s ochutnáváním vína a folklorní hudbou a tancema a tak. Celé se to odehrávalo v tělocvičně vyzdobené břízkama a krepovými fáborky, styl.

Takhle kalíme na venkově
 Jinak probíhal květen ve znamení učení. Bakalářku jsem chtěla mít hotovou do začátku května, ale kvůli posunutému výzkumu to nějak nevyšlo a piplala jsem se s tím až do poslední chvíle.

Přepisování dotazníků
 Někdy v půlce měsíce jsem jela do Jičína, babička potřebovala pohlídat pejska. Celý víkend jsem se drtila literaturu 19. století na nejhorší zkoušku mého studia, dvakrát mi dopsal žlutý zvýrazňovač a chytala jsem z toho už docela solidní psychózu, do toho jsem den před zkouškou ještě psala test z jiného předmětu... samozřejmě všechny zkoušky jsem potřebovala dát napoprvé, potřebovala jsem kredity a muselo se to stihnout do 24. května. Zkouška z 19. století byl masakr, pořád ještě nechápu, jak jsem to mohla udělat.

Učím se 19. století u babičky

Babiččina pejsinka
 22.5. jsem dělala poslední zkoušku, fonetiku, udělala jsem ji na jedničku. Kontrola splněných povinností, přihlašování ke státnicím, další den už jsem vkládala do SISu i bakalářku. V pátek jsem ji běžela svázat, do poledne měla být odevzdaná na sekretariátě. Užila jsem si nervy ještě i s tiskem, vytiskly se mi blbě přílohy a já si toho všimla až když už byla práce svázaná, takže nový tisk, převázání, byla jsem z toho na švestku a odevzdáním práce se mi vůbec neulevilo, protože mi okamžitě začaly naskakovat v hlavě scénáře, jak mi vedoucí nebo oponent najdou někde nějakou zásadní chybu, které jsem si nevšimla kvůli dodělávání na poslední chvíli. Mám noční můry z posudků, které přijdou bůhvíkdy.

Hotovo!
 Poslední týden mám pohov. Odhodlávám se k učení na státnice, ale strašně se mi nechce, i když už bych měla začít. Navíc mám za týden dvoje přijímačky, na ty se taky musím připravovat... tak si chodím po muzeích, na procházky, na pivo, čtu spoustu beletrie, vyvářím si na koleji a nepřipouštím si, že státnice se blíží.
Asi to dopadne jako vždy, začnu se připravovat až ve chvíli, kdy mi bude hořet termín a nebude zbytí...