It is most likely that I will die next to a pile of books I was meaning to read. (Lemony Snicket)

pátek 9. října 2015

Marťan

Andy Weir
Marťan

Jestli se porouchá oxygenátor, udusím se. Pokud se pokazí recyklace vody, umřu žízní. Když Hab přestane těsnit, jen tak vybuchnu. A jestliže se nic z toho nepřihodí, nakonec mi dojdou potraviny a zemřu hladem.
Je to tak. Jsem v hajzlu.

Někdy během léta četl Marťana můj taťka. Pak moje sestra. Pak mi o něm začala nadšeně vyprávět mamka a já vzala na vědomí, že si to budu muset taky přečíst, ačkoliv jinak sci-fi žánru ve větší míře neholduju a normálně bych po takové knize asi nesáhla. Teprve ve chvíli, kdy jsem začala Marťana číst, tak jsem zjistila, jak moc je tahle kniha populární a že za měsíc bude v kinech film, a přistupovala jsem k němu trochu obezřetně, jako ostatně ke všem knihám, o kterých lidi kolem mě nekriticky básní.
A musím uznat, že na tom básnění něco bylo, protože Marťana jsem měla přečteného během dvou večerů a minulý týden jsem jeden výtisk koupila i svému příteli.

Čím to je, že nás Marťan tak baví?
V prvé řadě je to prostě děsná sranda navzdory tomu, jak moc na první pohled stresující a děsivý příběh kniha vypráví: vinou prašné bouře uvízne astronaut a botanik Mark Watney na Marsu, když ho jeho posádka v domnění, že je mrtvý, opustí. Je tedy sám na Marsu s perspektivní vyhlídkou, že tam brzy zemře na nějakou z mnoha pravděpodobných příčin, bez naděje na záchranu. To nezní jako moc optimistický námět, ale Weir z této situace vytřískal neuvěřitelně komickou one-man show nabitou hláškami a svěžím ironickým vtipem hlavního hrdiny, kterého bychom všichni chtěli mít za nejlepšího kamaráda, zejména kdybychom uvízli na Marsu. Nejen že je s ním vždycky legrace a každý průšvih suše okomentuje s vtipem sobě vlastním, ale každý jeho zápas s nepřátelským prostředím Marsu odhaluje Markovu úžasnou invenci a důvtip.

Což je další aspekt této knihy, který jsem si moc užívala, ačkoliv by mě nikdy nenapadlo, že mě bude bavit číst o chemii a biologii a technických detailech ohledně letů do kosmu. Weir čtenáři servíruje vedle akčního děje také podrobné vysvětlení proč a jak se věci dějí. Když Mark překonává problémy spojené s dlouhodobějším pobytem na Marsu, nepůsobí to jako řešení nalezené mávnutím kouzelného proutku nebo deus ex machina (i když občas je potřeba i řádná dávka štěstí), ale se vším mu pomáhá jeho vědecké a logické přemýšlení, které se odehrává na stránkách jeho deníku.
Přesto kniha není nudná a neměla jsem nutkání "vědecké" pasáže přeskakovat - naopak, vždycky jsem chtěla přesně vědět, jak Mark z prekérní situace vybruslí! Kromě mnoha zádrhelů nastalých během jeho přežívání na Marsu jsou pak v knize prezentovány také horké momenty, které prožívají pracovníci NASA, když zjistí, že jim jeden z kosmonautů zůstal na Marsu a je nutné ho nějak dostat zpět, přičemž se na Zemi rozpoutá boj s časem i technikou.

Nečekaně zábavné a stejně tak nečekaně akční čtení mi oživilo víkendový pobyt ve Valticích, kdy jsem potřebovala jít brzy spát, ale díky Marťanovi jsem zůstávala vzhůru do pozdních nočních hodin a ještě jsem budila svou sestru hlasitými výbuchy smíchu a citováním nejlepších hlášek.
A na film jsem hodně zvědavá!


středa 1. července 2015

Takový neobyčejný deník

V červnu jsem oslavila 25. narozeniny a tuhle deníkovou knížku, na kterou mě navnadila Puff, jsem měla už od jara vybranou jako jeden z dárků, protože mi to přišlo hezky symbolické. O co jde?



Tenhle deník není jen tak ledajaký deník. Ty mi ostatně nikdy dlouho nevydržely (asi jako psaní blogu), protože jsem lajdák a prokrastinátor a vždycky mi přišlo, že do něj nemám co psát. Mé pravidelné zápisky se tak smrskly jen na poznámky v diářích, které si ale schovávám a ráda zpětně prohlížím, protože člověk toho za ty roky vážně ohromnou spoustu zapomene...

Proto se mi taky zalíbil tenhle deník - na každý den v roce je v něm připravená otázka, na kterou odpovíte. Někdy jsou otázky jednoduché, jako třeba What is your favorite brunch food?, jindy trochu záludnější a hlubokomyslnější (Is there anything missing in your life?). Na dlouhé elaboráty v deníku není místo, odpověď se musí vejít do čtyř úzkých řádečků. Až dojedete celý rok otázek, začínáte zase znovu... a takhle pořád dokola v průběhu pěti let. Nakonec máte v ruce nenápadnou knížku, která obsahuje vaše myšlenky, názory a nálady zaznamenané během pěti let, a díky otázkám, které se každý rok opakují, můžete sledovat, jak jste se v těch pěti letech změnili a co naopak zůstává pořád stejné.



Já jsem začala deník vyplňovat v den svých 25. narozenin a až budu za pět let dopisovat poslední řádky, bude mi 30... listuju deníkem a přemýšlím, co se mnou bude za pět let?
Jaká budu, až mi bude 30? Budu vdaná? Budu mít dítě? Práci svých snů? Kde budu žít?
Co všechno se během pěti let změní a co zůstane stejné?
Moc mě baví každý den vymýšlet odpověď na otázku a představovat si, jak na ni asi odpovím za rok, za dva... a konečně mám deník, který si snad opravdu vydržím psát.


středa 25. března 2015

Únorové video (s mírným zpožděním)

Ne že bych neměla čas. Jen jsem prostě líná.
Jako každý rok od roku 2012, i letos jsem v rámci plurk videochallenge točila během února video, krátký úsek z každého dne. Myslela jsem si, že letošní video bude strašně akční a zajímavé, protože jsem ve Skotsku, ale jaksi jsem hned na začátku února odpadla s edinburskou virózou, kterou jsem následně zanesla i domů a nakazila celou rodinu. A když jsem zrovna nemarodila, psala jsem eseje do školy, protože jsme měli koncem února deadline. I tak se mi ale povedlo něco natočit a nakonec jsem s videem docela spokojená :)

pondělí 2. února 2015

Czeching out Scotland

Jsem poslední dobou zoufale neaktivní, co se blogování týče. Snažím se to trochu napravit, protože jsem momentálně na Erasmu v Edinburghu a rozhodně je o čem psát, jen toho času je málo! A jelikož je to taková hezká příležitost k psaní blogu, pustily jsme se do toho rovnou tři - já, Verča a naše kamarádka Bára. Všechny tři momentálně přebýváme ve Skotsku (každá v jiném městě) a jsme vášnivými prokrastinátorkami, takže se nedá říct, že bychom zrovna chrlily články, ale pokud byste si chtěli přečíst něco málo o našem skotském žití, bez váhání zamiřte sem: Czeching out Scotland


neděle 4. ledna 2015

Bilance 2014

Leden
Moje první zkouškové na komparatistice. Celý leden jsem četla antickou literaturu, začala jsem koukat na Sleepy Hollow a American Horror Story. Hlídala jsem našim barák a zvířata, protože jezdili na hory a sestra byla na Erasmu v Grenoblu. Když už jsem byla v Praze, chodila jsem na pivo a šla jsem taky na party do Zlatého stromu, kde jsme kdysi s KlaPi a Adamem skvěle zapařili, ale tentokrát nás to tam zklamalo.



Únor
Z února mám na blogu videochallenge, která tenhle měsíc docela slušně mapuje, ale pro pořádek: zase jsem hlídala barák, zase jsem se učila na zkoušku z antické literatury, tentokrát z řecké. Vzala jsem babičku do Kafrárny, naší nové vesnické kavárničky, které se stále nemůžu nabažit. Olympiáda. Vernisáž s Milanem, pak se se mnou na tři měsíce přestal bavit z naprosto ujetých důvodů. V jeden den jsem zvládla kafe v Louvre s kamarádkou, pivko s Honzíkem a hipster party u Matouše. Kristýnina oslava narozenin. Spousta čtení do školy a začala jsem chodit na nakladatelskou praxi. Ne moc povedený ples FF UK v Rudolfinu.


Březen
S Verčou jsme šly na besedu s nakladatelstvím Plus. Začala jsem chodit na aerobic, ale vůbec mě to nebavilo. Pokračovaly jsme se spolužačkou s prací na rukopisu do nakladatelské praxe, pravidelné schůzky s lektorkou, s typografem, studium redaktorské práce. Movie night s Alčou a Verčou na koleji. Oslava Míšiných narozenin. Koncert Within Temptation. Party mých milovaných kutnohorských hipsterů. Letěly jsme s Verčou a KlaPi za mou sestrou do Francie. Podávala jsem si přihlášku na Erasmus do Británie. Pochod Českým rájem aka tour de hospoda.


Duben
Výběrové řízení na Erasmus, nominovali mě za mou katedru, takže jsem sepisovala další motivační dopis a studijní plán na katedru anglistiky, přes kterou jsem hodlala vyjet. Spousta čtení do školy. Jeli jsme s Honzou na oslavu narozenin bývalého kuchaře z naší oblíbené hospody a ocitli jsme se v hrozném pajzlu na nějakém konci Prahy, kde jsme nikdy předtím nebyli. Málem jsme odtamtud netrefili domů. Wasylova oslava. Návštěva pražské tetičky v jejím nádherném starosvětském vinohradském bytě. Velikonoce strávené doma u televize s hromadou pití a jídla. Rodiče oslavili 25. výročí svatby. Jela jsem na víkend za Kristýnou do Zlína a strašně jsme si to užily. Čarodějnická party na Hvězdě s holkama z anglistiky.


Květen
Prvního máje jsem strávila u Martiny na bytečku, kde jsme si spolu uvařily skvělý oběd a dlouho si povídaly o všem možném. Práce na knize jsou hotové, kniha jde do tisku. Katedra anglistiky mě nominovala na pobyt do Edinburghu. Už jsem s tím ani nepočítala, takže obrovská radost, že se mi splní můj sen o studiu v Británii. Party u Matouše, kde se shodou okolností vyskytl Angličan, a já tak mohla otestovat své umění konverzace v angličtině. Víno s Haničkou a marilyn. Spiderman 2 s Verčou. Baudelairovský seminář v literární kavárně, což skončilo jako ožíračka komparatistů. Naštěstí jsem musela odejít dřív, protože jsem druhý den začínala brigádničit u stánku našeho nakladatelství na Světě knihy. Poprvé jsem v ruce držela knihu, která měla v tiráži vytištěné moje jméno. Skvělý pocit :) Každý večer po práci jsem chodila kalit, nějak se to sešlo, takže v neděli jsem úplně vyždímaná jela domů se dospat po třídenním pracovně-kalicím maratonu s minimem naspaných hodin. Zase kino s Verčou, tentokrát X-Men. Pořídili jsme si domů štěňátko, princeznu Áju. Předpremiéra filmu Hvězdy nám nepřály s hromadou knižních blogerů a cynickou kamarádkou.
Odlet do Grenoblu za ségrou na naši společnou letní dovolenou.


Červen
Přejezd z Grenoblu do Lyonu, pak do Nice, výlet do Monaka, nakonec Marseille. Poprvé jsem sama letěla letadlem, cesta z Marseille do Ostravy byla nekonečně dlouhá, někdo skočil pod vlak a v regiojetu došlo jídlo, tak jsem hladověla, dokud mi stevard protekčně nenašel poslední řízečky. Sundali mi horní rovnátko, nemohla jsem si zvyknout na své nové rovné zuby. Kamarádova oslava narozenin, kde jsem potkala spoustu starých známých. Poslední kafíčka s kamarádkami a poslední oběd v čínské restauraci s Honzou a stěhování z koleje domů. Narozeniny! Slavení Kristýniných státnic, všichni kolem mě dodělávají inženýry a magistry. Sestra se definitivně vrací z Francie domů. Naprosto nečekaně mi zavolali z Rudolfina, že mě berou na pozici uvaděčky a šatnářky.
V červnu jsem taky napsala poslední příspěvek na blog, od té doby jsem se na žádný další článek nezmohla. Ostuda :)


Červenec
Party v Lucerně s anglistkama, nákupy v H&M a kombinování nejšílenějších hadrů, co jsme tam našly. Víkendový výlet do Jičína. Jedu na Masters od Rock s partou kluků, z nichž jeden je můj ex-expřítel, jeden kamarád a ostatní neznám. Moc se mi tam nechce a nakonec je z toho strašně super akce. Spousta vtipných historek a skvělých zážitků, výborná hudba. Výlet za Kristýnou do Zlína, abych se osprchovala. Sobotní večer s teplou vodkou, kluci mě odnesli v náručí k pódiu a nedošlo jim, že nemám boty. Tancovala jsem v bahně v ponožkách a pak běžela přes celý areál zpátky ke stanu pro boty a zas zpátky tancovat :D
Nesmělé pokukování. Nemyslela jsem si, že by to mohlo vyjít, ale vyšlo. S jedním chlapcem z naší fesťákové party máme hned po Masters rande v Brně a je z toho láska jak trám. Další rande v Olomouci, pak v Ostravě, v Praze, začíná to vypadat vážně. Opožděná oslava mých narozenin, pouť u nás na vesnici, party s Matoušem a Mirečkou v Praze.
Jsem strašně moc zamilovaná. Pořád ještě jsem :)


Srpen
Další rande v Brně a první společný víkend u mé babičky v Jičíně. Movie night s Verčou. Festival Hrady v Hradci nad Moravicí s drahým a Kristýnou a dalšími lidmi. Zase výlet do Prahy, pivko s Honzíkem. Pořizujeme si oba inkartu, protože je nám jasné, že následující měsíce budeme často trávit na cestách mezi Ostravou, Prahou a Brnem. Jedu se ukázat jeho rodičům, jsem hrozně nervózní, ale je to moc fajn návštěva. Víkend na šumavské chalupě s KlaPi, Ivanem a Martinou. Měla bych psát seminárky do školy, ale absolutně to nezvládám. Ségra si zve kamarádky, pijeme a týráme kocoura.


Září
Rodiče odjeli na dovolenou, se ségrou hlídáme dům. Jedno dopoledne vylezu ze sprchy a najednou mi volá M., že stojí před mým domem, překvápko jak blázen :)
Společný výlet do ostravské ZOO. Dortíkování v Ollies s Alčou a Verčou. Pro změnu se jede M. ukázat našim, přijede na celý víkend a s rodiči i ségrou si skvěle rozumí. Z Ovy jedem společně do Prahy, abych se ubytovala na koleji. Oficiálně pouštíme do světa, že jsme spolu, kluci z Masters jsou absolutně v šoku, vůbec neměli tušení :D M. ségra má svatbu a já jsem zvaná, poznávám širší rodinu a máme krásné společné fotky. Začínám pracovat v Rudolfinu a ohromně mě to baví. Hospoda s kolegy z práce. Školení k brigádě ve volební komisi. Vyřizuju první dokumenty potřebné k Erasmu. Třídní sraz, přijde hodně lidí a všichni se zasnubují, vdávají, budují kariéry, staví baráky nebo mají děti, ale pochvalujeme si, jak jsme všichni pořád stejní.


Říjen
Jedeme s M. na víkend do Zlína za Kristýnou. Snažím se řešit dokumenty k Erasmu, které docela hoří, ale jako by mi na fakultě všichni házeli klacky po nohy. Jsem z toho vydeptaná, mám chuť se na všechno vykašlat a zůstat doma. Škola mě vůbec nebaví, pořád mi chybí dopsat nějaké seminárky a mám z toho hrozné výčitky. Chodím skoro každý večer pracovat do Rudolfina. Brigáda ve volební komisi, náročný víkend je zakončený krásným rande v Pardubicích. Všední dny jsem v práci a ve škole, o víkendech trávím spoustu času na cestách, každý den v jiném městě. Narozeniny M. švagra, jdeme v Třebíči na výbornou večeři. Akce s holkama v Ostravě, ale nějak to není ono, nemám na kalení moc náladu ani čas. Jdu se ségrou a s drahým na jeho školní party v Brně a poznávám jeho spolužáky. Jedeme spolu za mými bratranci do Liberce, boží víkend. Halloweenská party, kam jedu rovnou z práce v půl jedenácté večer, jsem unavená a nemám náladu na vošousty v klubu. S Verčou jsme se převlékly za holčičí verze Sama a Deana ze Supernatural. K svátku jsem dostala krásné srdíčkové náušnice <3 Výstava šutrů v Tišnově a mamka mi volá, že nechávají uspat Lady, naši třináctiletou fenku.


Listopad
Terezčina oslava narozenin, vypijeme spoustu vodky, ale nejsme opilé. Kočkafé s Verčou. Píšou mi z Edinburghu a pořád lítám na zahraniční oddělení a píšu maily na všechny strany. Začíná mi docházet, že za dva měsíce fakt odjíždím. Kafe s Eliškou a výlet do Jičína s M. Kupujeme si oba lístky na příští ročník Masters. KlaPi slaví narozeniny v La Loca a Futuru. Kino s Verčou a Martinou, Divoké historky doporučuju jako nejlepší v kině viděný film roku 2014!
Nakupuju první vánoční dárky a v bance si zřizuju eurový účet na Erasmus. Navštěvujeme s M. jeho babičku. Nový díl Hunger Games v kině s Verčou. Kupuju si letenku do Edinburghu. S rodinou a M. jedeme na vánoční trhy do Vídně, návštěva přírodovědeckého muzea, svařák a zklamání, že je teplo a asi ani v prosinci nebude sníh.


Prosinec
Zase jdu s M. na jeho školní party v Brně, tentokrát je to slabší. Mám služby v Rudolfinu každý večer, kdy jsem zrovna v Praze, nemám kvůli tomu moc času na kamarády a štve mě to. První a tuto sezónu i poslední ples s M. - stužkovák v Třebíči. Nakupuju spousty dárků a dojednávám poslední detaily s univerzitou v Edinburghu. Začínám si hledat podnájem, protože nedostanu koleje. Brněnské vánoční trhy, mňamózní svařák, Hobit a pak hospoda se ségrou a klukama, táhneme to snad do čtyř. Sundání spodního rovnátka, konečně. M. ségra má narozky, tak jdeme s partou lidí na bowling do Třebíče. Kalí se mnohem déle, než by nám bylo milo, protože jsme oba unavení z předchozího večera. Předvánoční hambáčová večeře s děvčaty v Dish. Deskovky s anglistkama. Kafe s Eliškou, další kamarády už nestíhám, protože pracuju do poslední chvíle, i ráno před odstěhováním z koleje. M. přijede na vánoční trhy do Prahy. Na svátky mám konečně klid, jsem doma, na jeden den se stavím u drahého podarovat rodiče vaječným koňakem a po Vánocích přijede M. k nám, rodiče jedou na pár dní pryč. Na Silvestra jsme u nás doma kvůli zvířatům. Já, M., Verča, ségra, dvě kočky a odrostlé štěně, je to komorní, ale užijem si spoustu legrace. Asi pět dní v kuse pijem. Koukáme na filmy a na první řadu American Horror Story. Užíváme si poslední chvíle spolu, protože po Novém roce nastává čas balit a na čtyři měsíce se rozloučit.



Když se ohlédnu zpět, před rokem jsem si slibovala, že určitě musím odjet na Erasmus, a dělá mi moc dobře, že se mi opravdu povedlo tohle předsevzetí splnit. Jako krásný bonus se mi v roce 2014 podařilo potkat někoho, s kým jsem strašlivě moc šťastná. Jsme spolu skoro půl roku a pořád je to pohádka. Přišli jsme o starou pejsinku, ale přibyl nám nový štěněcí člen rodiny, který nás neustále obveseluje. Ve škole jsem začala nadějně, absolvovala jsem nakladatelskou praxi, díky které jsem spolupracovala na vydání knihy, ale poslední dobou absolutně nic nestíhám, to bych chtěla do příštího roku vylepšit.
Co se týče knížek, je to slabota, nesplnila jsem ani challenge na goodreads. Přečetla jsem spoustu věcí do školy, ale na současnou beletrii jsem si nenašla čas, z těch pár knih, co jsem četla, bych vypíchla Vyhnání Gerty Schnirch, sérii Zaklínač od Sapkowského, The Bone Season A hory odpověděly. Moc jich není, ale všechny se mi moc líbily. Na příští rok jsem si stanovila cíl 52 knih, což by se mi mělo povést splnit, a snad bude těch skvělých knih víc :)
Do roku 2015 bych si přála kromě dobrého čtení už jen přežít svůj pobyt ve Skotsku a v červenci jet na Masters s M. oslavit naše první výročí stále fungujícího a spokojeného vztahu. A aby se moje kočka Kikinka dožila svých patnáctých narozenin :)
Ať se i vám daří v roce 2015 plnit si všechna přání a sny!