It is most likely that I will die next to a pile of books I was meaning to read. (Lemony Snicket)

sobota 4. ledna 2014

Bilance 2013

Naposledy jsem takhle veřejně psala bilanci snad za rok 2009. 2010 vím, že jsem psát nechtěla, 2011 jsem byla po rozchodu tak hotová, že jsem se na to vykašlala a 2012 jsem sice napsala, ale neuveřejnila.
Takže, dámy a pánové, račte vstoupit do mé rekapitulace roku 2013:


Leden
První měsíc roku 2013 jsem zahájila s Davidem po boku, oficiálně jsme stvrdili náš nově slepený vztah na facebooku. Silvestra jsme slavili s pár lidma na koleji a na Nový rok všichni blili, jen já a ségra jsme byly úplně v pohodě. Byla jsem na vesnickém plese a chodila po konzultacích se seminárkami, které jsem měla mít už dávno odevzdané. Navštívila mě na koleji Hanička.

Vesnický ples

Únor
V únoru jsme už tradičně na plurku točili videochallenge. Zase jsem chodila po konzultacích, snažila se uzavřít předměty z minulých ročníků, abych mohla dělat současné zkoušky a naplno pracovat na bakalářce. Byla jsem s Eliškou na výstavě Monarchie a moc se nám to líbilo. Proběhly nějaké narozeninové oslavy, šli jsme s Davidem na koncert Xindla X. Přestal se s náma bavit Honza, můj skoro nejlepší kamarád. Na konci února jsme jeli s rodinou do Alp.

S maminkou na horách
Březen
Lyžování v Alpách a stresy ze školy. Diář mám popsaný upomínkami, ať pošlu vedoucímu práce první dvě kapitoly a ať už sakra konečně přepíšu hromadící se seminárky a odevzdám je. Byla jsem na módní přehlídce Check Czech Fashion v NTK. Byly jsme s KlaPi a s našimi hochy na plese Filozofické fakulty a tradičně jsme ho završili noční svačinkou v KFC. Poslední víkend jsem strávila u babičky v Jičíně a s bratrancem a kamarády jsme šli na každoroční pochod Českým rájem.

Pochod Českým rájem

Duben
Snídaňování v kavárnách s holkama. Jely jsme s Eliškou na výlet do Drážďan, a ačkoliv nám moc nevyšlo počasí, celý den se vydařil. Majáles v Ústí nad Labem a spaní na nádraží. Psala jsem pátou a šestou kapitolu bakalářky, na poslední chvíli zařizovala výzkum a šílela, že nestíhám. Nervy, málo spánku. Navíc depresivně hnusné počasí konstantně už od listopadu. První fáze výzkumu - nahrávání nahrávek ve fonetickém ústavu a následně movie night s holkama na koleji, v noci panický záchvat kvůli stresu z bakalářky. Druhý den další fáze zkoumání - jela jsem na jeden pražský gympl, pouštěla dvěma třídám nahrávky a vyplňovala s nimi dotazníky, po víkendu to samé na ostravském gymnáziu. Měsíc do odevzdání bakalářky.

S KlaPi a Martinou na zmrzlině

Květen
Krásný první máj, i když byla strašná zima a hnusné počasí. Do Ostravy přijel na návštěvu bratranec s přítelkyní, tak jsem se jim celý víkend věnovala a z bakalářky jsem zas nic neudělala. Pustila jsem se do zpracování dat z dotazníků a pravidelně nad tím brečela a chlastala, protože statistika a všechny ty věci kolem je něco, co nikdy nepochopím. V podstatě jsem se zabývala pořád jen bakalářkou. David se vztekal, že jsem protivná a neumím si na něj udělat čas, ale já jsem nedokázala ani spát, jak jsem měla hlavu plnou jen školy. Během jednoho týdne jsem psala dva testy a dělala ústní zkoušku u nejděsivějšího vyučujícího, když mi to dal, rozbrečela jsem se mu tam úlevou. Tím jsem splnila poslední atestace. Šla jsem jen asi dvakrát na víno a jednou do muzea s Eliškou a 23. večer jsem s velkou slávou dopsala a doopravila poslední kapitolu, abych druhý den ráno narychlo tiskla a vázala (samozřejmě se to nejdřív vytisklo špatně, všimla jsem si toho na zastávce a musela se vrátit a bakalářku přetisknout a převázat) a odevzdávala jsem asi v jedenáct, přičemž v poledne byl konečný termín pro odevzdání. Otřela jsem pot z čela a jela se domů učit. Zase jsem začala trochu společensky žít, protože už zbývalo „jen“ naučit se na státnice, které mě čekaly až za měsíc.

Konečně!!!

Červen
Brala jsem to docela s klidem. Vypracovala jsem si studijní plán na celý měsíc a postupně ho předělávala, ale vlastně jsem se nic neučila. Jen jsem s odporem koukala na hromadu materiálů a sešitů a uklidňovala se, že je čas. Dělala jsem dvoje přijímačky, mediálky na FSV nedopadly, ale z komparatistiky jsem se tak tak dostala do ústního kola a odcházela jsem s tím, že to asi spíš nevyjde. Přijely mi na návštěvu Ostravačky, tak jsme šly kalit, ale nějak jsme nedokázaly najít klub, kde by se nám líbilo. V půlce měsíce jsem začala panikařit a pustila se do učení, stihla jsem ještě dvě předprázdninové party. Na své narozeninové oslavě jsem se opila hned zkraje a v deset večer jsem odpadla. Nervy dostoupily vrcholu, 24. jsem jela na obhajobu a povedlo se mi po cestě vylejt si do kabelky půl litru Coca coly. Kožená kabelka, poznámky k obhajobě, nová peněženka, diář, všechno durch mokré, slepené. Na záchodcích jsem čistila a sušila jak zběsilá a proklínala nebesa, ale všechno dobře dopadlo a obhájila jsem si svou těžce vydřenou bakalářku za jedna (ačkoliv mi u toho z kabelky pořád ještě odkapávala Cola).
Státnice průser. Nenapsala jsem o jeden bod jazykový test (stejně jako dvě třetiny spolužáků), několik holek mělo hysterický záchvat, hrozný nápor na psychiku. Nemohla jsem sice k jazykové ústní části, ale šla jsem alespoň na literaturu s tím, že jsem se na ni skoro neučila a spoléhala jsem na to, že mi podle seznamu četby bude přiděleno 19. století. Ani hovno, dali mi poválečnou poezii, fakt jsem se na potítku málem rozbrečela, vykoktala jsem tam pár jmen a věděla, že je to v háji, na záchodě jsem si to ofňukala a bylo mi strašně. Nicméně se nade mnou nakonec slitovali, dali mi trojku (tak jsem zas pro změnu brečela úlevou) a trochu rozpačitě mi začaly prázdniny s tím, že v září opáčko jazyka. Ještě na konci června jsme s rodinou jeli do Španělska.

S lexikologií ve Starbucks

Červenec
Po dvou týdnech u moře jsem cestou na letiště sebrala odvahu a podívala se na internet, jak dopadly přijímačky na komparatistiku, a zažila obrovskou euforii, když jsem zjistila, že mě vzali. Konečně se taky něco podařilo. Jeli jsme s Davidem do Jičína a na svijanské slavnosti. Po několika letech jsem si párkrát zajezdila na kole. Proběhl třídní sraz, nějaká setkání s ostravskými kamarádkami, obrovská svatba jedné známé mých rodičů a pouť. Bylo neskutečné vedro, nedalo se fungovat. Vůbec jsem se neučila.

Relax ve Španělsku

Srpen
Pozdní oslava narozenin s kamarádkami z Ostravy, pobyt v Litoměřicích u Davida, na závěr měsíce festival České hrady na Bezdězu.
Rodiče vezli sestru do Grenoblu, kde má do června studovat a já jsem zůstala na týden úplně sama doma. Rozvrhla jsem si učení a pustila se do toho naplno.

Bezděz

Září
Nechala jsem si přistřihnout vlasy, jeden den jsem si udělala osamocené fajn odpoledne na nákupech a v kavárně, šly jsme s holkama na dortíky do Ollies a učila jsem se, až ze mě kouřilo. V hlavě jsem měla jen lingvistiku, už jsem z toho byla na švestku. Desátého ráno mi bylo na zvracení, ale nahodila jsem šaty a s vidinou podruhé zvoraných státnic a nemožnosti nastoupit na magistra jsem jela do školy. Znova jazykový test, půlhodina ve fakultním bistru, kde jsme se spolužáky tupě zírali jeden na druhého a mysleli si, že jsme to zas nedali. Dala jsem to. Napsala jsem test o dva body lépe než v červnu a mohla postoupit k ústní části. To bylo jedno velké zmatkování, tahali to ze mě jak z chlupaté deky, ale zvládla jsem to. Vybojovala jsem si titul, konečně. V den státnic jsme stěhovali Davida na byt, zničehonic jsem onemocněla, jela jsem se léčit k babičce do Jičína. Stěhovala jsem se na kolej. Zapsala se na komparatistiku. Jeli jsme s rodiči na houby do Beskyd. Znovu jsem začala žít a bylo mi lehko u srdce.

Zápis

Říjen
Nový obor, noví spolužáci (nebo spíš spolužačky), najednou nejsem každý den na Palachovi, ale v Hybernské. Pravidelně chodím do Ema espresso baru a do Palladia. Šly jsme s Eliškou na balet, poprvé jsem viděla, jak se tančí moderna. David bydlí na bytě, já na koleji, on začíná po třech letech nicnedělání chodit do práce a už se nevídáme každý den a nevíme, jak to řešit. On se chce sestěhovávat, já ne. Nedůvěra. Hádky. Snažím se sehnat brigádu v oboru.
KlaPi a její nový přítel, jeho kamarád, já a moje spolubydlící Verča jsme šli společně tancovat do Futura, byla to super akce. S Davidem jsme se rozhodli, že už se nebudeme vídat každý den a budeme společný čas trávit kvalitněji, ne se jen válet a flákat. Jdeme spolu na výstavu Geralda Scarfa, na procházku po Kampě. Začínám chodit na němčinu. Poprvé v životě jdu na pracovní pohovor. S Davidem se dost hádáme a usmiřujeme, protože máme každý jinou představu o budoucnosti, nakonec už to nevydržím a rozejdu se s ním. Jsem úplně zničená, celý víkend probrečím, ale zároveň vím, že to bude nejlepší. Předáváme si věci, definitivně se loučíme. Druhý den mi píše, pak volá, že se mu stýská, ale nepodlehnu. Jdeme s holkama na Halloween party na Hvězdu a kalíme tam s Verčou do šesti do rána.

Halloween na Hvězdě

Listopad
Umřel nám kocourek Ferda, zničehonic, embolie. Byla jsem tak zaskočená a smutná, že už jsem ani nebrečela. Byla jsem ten víkend v Praze, tak jsem akorát koukala na filmy, byla jsem ráda, že je tam Verča a nejsem sama. Nezvládám ráno vstávat, zameškávám ranní předměty ve škole. Nejím. Chodím pořád do hospody, obvolávám staré kamarády, se kterými jsem se nescházela kvůli Davidovi. Jdu na seminář o Erasmu, plánuju výjezd do Anglie v příštím roce. Honny v Praze! Třídní sraz, kde si nejvíc povídám s bývalým ředitelem gymplu, který už je v důchodu. Umřela nám prateta a babiččina sestra. Babička se na vyšetření dozvěděla, že má nádor. Začíná toho být nějak moc. Jdu pít s Milanem a táhneme to do pěti do rána. Po několika měsících se znovu začínám bavit s Honzou, který se mezitím oženil. Jdeme spolu na pivo a všechno je jako za starých časů, po dlouhé době je mi fajn. Přijela za mnou do Prahy maminka, vzala jsem ji do Starbucks na Hradčanech a vůbec nemáme pocit, že by měly být za měsíc Vánoce. Jdeme s Mady na druhý díl Hunger Games. Výlet do Vídně s rodičema. Referáty do školy. David mi píše, že mu chybím a chce mě zpátky, ale odmítám ho.

Jedna z posledních fotek Ferdy

Prosinec
Poslední měsíc jsem odstartovala trochu nachlazená. První sníh, ale hned roztál. Společně se začátkem adventu jsem začala nakupovat vánoční dárky. Šli jsme s klukama na koncert Brit Floyd a bylo to super, strašně se jsme se pak zbořili v hospodě, kde jsem kdysi trhla svůj pivní rekord. S Verčou jsme uskutečnily vánoční nakupování na Čerňáku spolu s KlaPi, ještě jsme si pak i pomazlily Klářina kocourka. Cestou domů mi telefonuje maminka, že nám večer přivezou z depozita nového kocoura, nad kterým se rozplývala na internetu.
Je nádherný, úžasný mazel, vymýšlíme jméno a nakonec mu říkáme Karim. Mám promoce, konečně držím diplom v ruce a je to skvělý pocit. Poprvé za semestr se koná komparatistický sraz, tak se socializuju. Honny v Ostravě, jdeme spolu krátce popít. Tatínek má oslavu padesátin, kde pronáším přípitek a pak dvanáct hodin všichni strašně pijem a jíme. Druhý den se probudím s bolestí v krku, do večera se z toho vyklube nějaká viróza, mám vysokou teplotu a brečím, protože mám mít druhý den referát, který ještě nemám hotový. Je mi zle, že skoro nemůžu vstát z postele, takže do Prahy jedu až další den, nejdu do školy a celý den pracuju zas na jiném referátu, který odprezentuju už v docela dobrém stavu. S Verčou strávíme celý den nad projektem do předmětu o e-knihách a hrozně u toho nadáváme. První zápočet! Jdu na vánoční kafe s Eliškou do Starbucks.
S KlaPi a Martinou jdeme na vánoční večeři do Café Palanda. Jedu domů a před Štědrým dnem stihnu ještě dortíky v Ollies s Verčou a Alčou. Vánoce jsou povedené, dostávám spoustu božích dárků, snažím se si svátky co nejvíc užít, protože poprvé za své VŠ studium nemusím nic psát, nemusím se učit. Hned den po Vánocích jdu s Kristýnou na party a zleju se, pak se snažím abstinovat až do Silvestra, ale s rodiči pijeme víno skoro každý večer.
Na Silvestra jsem s Kristýnou a pár dalšíma lidma v Ludgeřovicích, po půlnoci jedeme na Stodolní a strašně moc kalíme až do sedmi do rána, jedu domů a spím až do čtyř odpoledne, zato nemám kocovinu.

Dárečky pro rodinu

Byl to hodně náročný rok. Myslím, že jsem toho dost dokázala, ale taky jsem si užila spoustu stresu, obav a nervů. Po čtyřech letech studia mám bakalářský titul a dostala jsem se na komparatistiku, po čemž jsem poslední dva roky toužila. Přemohla jsem svůj strach ze samoty a udělala ten krok do propasti - vyvázla jsem z nefungujícího vztahu, jakkoliv to bylo bolestné a děsivé. Začala jsem plánovat Erasmus a shánět práci. Zhubla jsem asi dvě kila :D
A hlavně jsem konečně zase začala pořádně číst i knížky mimo školní četbu, k čemuž mi hodně dopomohl Kindle. Přečetla jsem spoustu úžasných knih - The Fault in Our Stars, Fangirl, Gone Girl, Me Before You, Žítkovské bohyně, The Casual Vacancy, Zvláštní smutek citrónového koláče, Zlodějka knih, Warm Bodies... všechny vám je můžu vřele doporučit a už se jen těším, jaké další skvělé knihy mi přinese nový rok :)

1 komentář: